Merino vlna
Merino vlna je považována za jednu z nejlepších a nejjemnějších vln vůbec. Má výborné termoregulační vlastnosti, poskytuje příjemné teplo ale zároveń nepůsobí nadměrné pocení, udržuje tělo v ideální teplotě. Je hedvábně jemná na dotek. „Nekouše“ proto je vhodná i pro přímý kontakt s jemnou dětskou pokožkou. Stejně jako bavlna, merino vlna absorbuje vodu (až 1/3 své hmotnosti), ale na rozdíl od bavlny hřeje i když je mokrá. Je přirozeně antibakteriální obsahuje lanolin, který má antibakteriální vlastnosti. Chlupaté merino líná (pouští chloupky), nejedná se o závadu, ale o vlastnost materiálu.
Údržba merino vlny - úpletu
Merino vlnu je ideální prát v ruce při teplotě do 30 °C. Poté jemně vyždímat a sušit ve vodorovné poloze na sušáku, nebo na ručníku. Při máchání postupně snižujte teplotu lázně, aby nedošlo k vysrážení nebo deformaci. Pro vlnu je nejhorší teplotní šok. Merino vlnu je možné prát i v pračce. Používejte výhradně program na vlnu při minimálních otáčkách. Používejte pouze jemné prací prostředky určené na vlnu. Nepoužívejte aviváž ani sušičku. Nesušte výrobek na topení, pokud se voda obsažená v úpletu zahřeje nad 30 °C tak se merino srazí stejným způsobem jako při nevhodném praní. Praní v teplejší vodě než 30 °C a dlouhé máchání v pračce merino vlnu zničí, úplet se srazí a zplstnatí, takto znehodnocený výrobek nelze reklamovat. Do skříně přidejte pytlík s levandulí ať předejdete zničení merino vlny šatními moly.
Přednosti vlny Merino ve zkratce:
jemný až hedvábný omak - nejjemnější typy vlny Merino; termoregulační schopnost - vlněné textilní materiály vytvářejí na těle mikroklima, které zabraňuje rychlému průniku vnějšího klimatu k pokožce - ať již chladného v zimě (vlna udržuje teplo) nebo horkého v létě (vlna udržuje chlad); odvod potu - povrch vlákna (šupinky) je hydrofobní a odvádí pot; ten se buď odpaří nebo se jeho páry, jsou‑li zadržovány (například dalším vnějším oděvem), natáhnou dovnitř vlákna, které je naopak hydrofilní. Přitom má vlákno vlny schopnost absorbovat vlhkost až do objemu 1/3 své váhy. Klíčové přitom je, že díky svému hydrofobnímu povrchu i plně "nasáté" vlákno zůstává na omak suché a zároveň neztrácí nic ze své termoregulační schopnosti; prodyšnost - vlněný textilní materiál je i v husté struktuře dobře prodyšný ("dýchá"), a to i v případě, jsou‑li vlákna "nasátá" vlhkostí. Tato vlastnost zároveň umožňuje vlhkosti ve vláknech rychle se odpařovat. Prodyšnost je daná nepravidelnou povrchovou strukturou vlněného vlákna, které je tvořené mikroskopickými šupinkami, jeho celkovým přirozeným zakroucením a v neposlední řadě také strukturou moderních vlněných úpletů; antibakteriální schopnost - vlna je proteinové vlákno a takto na sebe váže mnohé škodlivé substance včetně řady virů a bakterií, přičemž omezuje jejich rozklad či množení. Velmi významným projevem této schopnosti vlněného vlákna je fakt, že vlněný oděv ani po několikanásobném užití nezapáchá. Popřípadě stačí vlněný oděv vyvětrat, čímž se případných pachů sám zbaví; vlna je hypoalergenní - nejsou známy žádné alergické reakce na vlnu. Avšak, nelze tuto vlastnost zaměňovat s tím, že někteří lidé jsou tzv. "alergičtí" na vlnu co se jejího omaku týče. Výběrem vlny Merino extrafine nebo dokonce superfine (se 16 mikrometry) lze případnému "nepříjemnému" omaku snadno zabránit. Tyto druhy vlny mají omak velice jemný až hedvábný; vlna chrání před UV zářením - což mnohá syntetická vlákna nečiní vůbec či jen nedostatečně; elasticita - úplety z vlny jsou přirozeně elastické, žádné příměsi syntetických elastomerů v úpletu tak nejsou zapotřebí. Vlákno vlny lze natáhnout až o 30% a poté se samovolně vrátí do své původní formy; duté vlákno - ovčí vlna je přirozené duté vlákno; Vlněné vlákno jako jediný dosud známý textilní materiál v sobě snoubí všechny tyto vlastnosti najednou. Je to mnohostranný talent mezi vlákny, jakýsi "desetibojař" světa textilních vláken.
